Divný rok

Přesně před rokem se i u nás tak trochu zastavil čas. I přesto, že naše speciální vzdělávání v MŠ i ZŠ mělo dlouho výjimku z různých opatření, březen 2021 je po roce různých omezení pro děti ve školce a škole a mladé dospěláky ve stacíku a také pro jejich rodiny už velmi tíživý. Distanční vzdělávání sice funguje i u nás a neztratit těžce vydřené pokroky se snaží na dálku i naši terapeuti, ale dětem s různými typy postižení a jejich pečovatelům nemůže nahradit to, co Kaňku dělá Kaňkou. Pro rodiče je to jistota, že o jejich dítě je přes den po všech stránkách odborně postaráno. Pro děti jsou to cenné sociální kontakty s vrstevníky, speciálně uzpůsobená výuka, osobní asistence, terapie, tety a strejdové a hlavně řád i legrace, které k dětství patří.

Nejenom naše přímá péče běžela celý rok na půl plynu. Museli jsme zrušit dva psychorehabilitační pobyty Rané péče, na které rodiny malých dětí čekají už tak dlouho. Sportovně rehabilitační týdenní pobyt na horách se poprvé po 16 letech nemohl konat k velkému smutku dětí i jejich zdravých sourozenců, kteří s námi také jezdí. Zrušili jsme náš velký koncert na náměstí, ples, divadlo i další prezentační akce, kde se setkávají světy lidí s postižením a lidí zdravých a které přinášejí finance na rozvoj našeho provozu. 

Jako celá země si už přejeme fungovat a pomáhat tak, jak jsme zvyklí. Můžeme jenom věřit, že děti ztracený rok ucelené rehabilitace doženou, že jejich rodiny neztratí motivaci, že naši zaměstnanci najdou ještě rezervy v tak nepohodlném a nejistém fungování, že naši dárci budou mít z čeho nás dál podporovat, že naši dodavatelé udrží své podnikání. Myslíme na Vás.